KRAJINA ŽELIVSKA
Studiem želivské krajiny se zabývala M.Kučerová Lejčková vážněji v rámci své diplomové práce na fakultě životního prostředí při ČZU v Praze - Suchdole (2010). Tato práce má stěžejní vliv na další „krajinářskou“ činnost VJEMu, proto ji poskytujeme více prostoru i na těchto stránkách.
Studie „Klášter Želiv – kulturní a historická dominanta v krajině“ hodnotí vliv této stavby na vývoj a podobu okolní krajiny, která je doložena prostřednictvím historických mapových podkladů a archivních materiálů. Pomocí identifikace dochovaných historických stop v krajině, prvků a struktur hodnotí, v jaké míře tyto relikty kulturní krajiny zůstaly zachovány do současnosti z období jejího největšího rozkvětu konce 18. století. Ty jsou pro její podobu určující dodnes a veřejnost jejich soubor zná jako českou barokní krajinu.
Na příkladu premonstrátského kláštera v Želivi jsou představeny důvody vzniku a významu takových staveb (krajinných dominant) církevního charakteru pro blízké i vzdálenější okolí. Hodnoceno bylo působení dominanty v krajinné scéně z pohledu krajinářského, hospodářského, ale i kulturně sociologického. Postihnutí tohoto vývoje je zvláště cenné pro poznání hospodářsko-politických poměrů části Českomoravské vysočiny od dob středověké kolonizace až po čas jejího největšího hospodářského rozmachu v 18. století.
Zjištěná fakta o utváření tzv. želivského dominia a životě zdejších obyvatel v minulosti se studie pokouší prezentovat současným návštěvníkům formou naučné stezky. Dále bylo vyvozeno i několik doporučujících opatření pro částečnou obnovu krajinné scény, která byla zaznamenána ještě v první polovině 20. století.
NAUČNÁ STEZKA
Obec Želiv s kulturní dominantou kláštera se nachází v oblasti se zvýšeným rekreačním potenciálem. Svým umístěním (nedaleko od větších měst Pelhřimov a Humpolec) a dálničního spojení D1 je i dobře dostupná. Přítomnost rozsáhlých lesních komplexů, řek a vodních ploch technicistní povahy spolu s kulturními památkami umožňuje rekreaci širokému spektru obyvatel s různým zaměřením činností (aktivního i pasivního charakteru). Oblast je napojena na dvě stávající turistické trasy. Obě stezky však postihují pouze širší okolí Želiva. V území ale chybí vycházkové okruhy pro pěší, kteří nejen tráví v Želivě dovolenou, ale i trvale sídlí.
Nově navržená naučná stezka má seznámit návštěvníka s její přirozenou krásou, která ačkoliv působí samozřejmě, ve skutečnosti je výsledkem po staletí člověkem utvářené kulturní krajiny. Návštěvník se prostřednictvím cesty o této krajině dozvídá víc, stává se pro něj čitelnější, a skrze její symbol (kulturní dominantu) i srozumitelnější. Skrze toto poznání pak chápe, proč ji chránit.
Navržený vycházkový okruh využívá část dochované historické cestní sítě, propojuje prvky kulturní a historické charakteristiky místa a představuje klášter jako dominantu krajinné scény z dnes již neznámých (a bujnou vegetací zarostlých) vyhlídkových míst. Je vymezen pomocí třinácti zastavení v celkové době trvání cca 3 hodiny (zkrácená varianta 1,5 hod.) chůze.
OBNOVA KRAJINNÉ SCÉNY
Jeden z výstupů práce byl návrh obnovy několika vyhlídkových míst (tzv. referenčních bodů), z kterých může pozorovatel vnímat krajinou scénu s ústřední dominantou kláštera. Místa výhledu jsou zvolena tak, aby je vnímal každý návštěvník – procházející i projíždějící, nebo zprostředkovávala obraz domova člověku, který v ní trvale žije.
Nemělo by smysl z nostalgie navracet želivské krajině podobu, kterou už zaznamenávají pouze staré fotografie. Takový stav je vzhledem k současným formám hospodářství a života v ní dlouhodobě neudržitelný. Smysluplné je ale obnovení některých míst výhledu na želivskou krajinu s klášterem, nebo na ně pouze upozornit (např. umístěním odpočinkového místa). Takovým bodem je nově navržená vyhlídka J. Čapka, který krajinu s dominantou kláštera rád pozoroval a tato místa výhledu cíleně vyhledával.
Součástí obrazové přílohy jsou mapové přílohy dokumentující historickou podobu želivského panství, s promítnutím současného stavu – zaznamenáním kulturních prvků a památek, zakreslení naučné stezky a vizuální působení dominanty kláštera v krajinné scéně.